Jdi na obsah Jdi na menu
 


17 měsíců

2. 10. 2007
Je mi 17 mesicu, rostu jako z vody, tloustnu a tezknu. Minuly tyden jsme sice byly u pani doktorky, ale jen na ockovani (a byla jsem pri nem moc statecna a ani jsem nepipla), takze aktualni vysku a hmotnost vam snad budu moct sdelit az za mesic, kdy bych mela jit na 1,5-letou prohlidku. Ale tezko rict, kdy a ke komu to bude, protoze uz mozna budu chodit k jine pani doktorce. Uz mame klice od "naseho" noveho bytu v Bohnicich, dedecek nam ho moc krasne vymaloval a uz mame SKORO i uklizeno, o vikendu bychom se uz snad konecne mohli stehovat, pokud sezenem dostatek silnych pomocniku, preci jen mame nejak moc veci:). Neco uz mame sbaleno a cast nabytku je rozlozeny, ale i tak je toho vic nez moc. Ja jsem v nasem novem byte zatim moc nepobyla, vzdycky me radsi nekdo vezme ven, pry abych je tam nezdrzovala :). Vcera jsem byla venku skoro cely den, nejdriv s babickou jabloneckou, a pak s prazskym dedeckem, aby mamka s obema babickami mohly dal uklizet. Domu na Smichov se ted vetsinou vracime az hodne pozde vecer, jednou jsem se dokonce ani nekoupala a rovnou se navecerela a sla spinkat. A rano, kdyz se vzbudim, se zase jenom rychle nasnidam a jezdime do Bohnic. Tam uz mam svuj pokojicek, heč! Ten jediny je uz hotovy, v nem uz chybi jen nabytek a zaclony s zavesy. Nabytku tam zatim pry moc mit nebudu, abych mela spoustu mista na valeni se a radeni jen tak na zemi, mam tam moc krasny a mekky koberec. Mozna tam budu mit valeci matraci skoro pres cely pokoj, ale to se jeste uvidi. Musite to videt, je to fakt velka nadhera.

To je u nas asi hlavni zmena. Jinak ja uz umim krasne sama usnout v postylce, a to pres den i vecer, docela dobre uz papam i masicko (vetsinou uz bez jogurtu), piju z hrnicku s pitkem nejcasteji obycejnou vodu, zacinam trochu vic povidat a porad litam jako splaseny drak, takze dost casto padam a skoro porad mam nejakou bouli nebo modrinu. Jednou jsem spadla tak rychle, ze jsem nestacila nastavit rucicky, a tak jsem si o lino spalila nos. Doted je to jeste videt. Taky jsem byla potreti na kontrole na neurologii, uz jsem pry vsechno dohnala, jsem sikulka, a tak uz tam nemusime. Hraju si nejradsi s dvirky od cehokoliv (ted je mym favoritem jedna konkretni vysunovaci v nasi nove kuchynske lince - linka teda uplne nova neni, ale pro nas a hlavne me jo), hrabu se v pradle nebo papirech, vybiram papirove kapesnicky z obalu a trham je na miniaturni kousicky a taky si rada ctu knizky, nejradeji na pohovce v obyvaku. Na pohovku uz umim sama vylezt i z ni slezt nozickami napred. K papani mam moc rada jogurt, banan nebo i jine temer kazde ovoce, chlebicek normalni i pufovany kukuricny a samozrejme susenky. Mlicko piju porad od maminky, ale uz ne tak moc casto, hlavne rano a vecer. V noci se vetsinou uz vubec nebudim. Usinam kolem devate (ted teda trochu pozdeji, kdyz se domu vracime i po desate) a vstavam rano pred devatou. Pres den spim jednou, nekdy hodinu, nekdy i tri hodiny.

Omlouvam se, ze jsem to tentrokrat trochu odbyla, i fotecky posilam jen dve, ale casu je ted preci jen dost malo. Budem moc radi, kdyz nas prijdete nekdy brzy zkontrolovat a hlavne se podivat na nase nove hnizdecko.

Mejte se krasne, uz se na vas vsechny moc tesim.

Vase Koblizek Anezka