27 měsíců
2. 8. 2008
Ahoj všichni!
Když se mi to hodí, umím plakat i smát se téměř současně, zlobit jako děs a vzápětí se udobřovat a omlouvat - POMIŇ(=promiň), EUDÁM(=už to nikdy neudělám). I když to často není potřeba (hodně se dá přečíst z mého výrazu), umím si říct téměř o cokoliv, natolik se zdokonalilo moje mluvení - CI PITÍ (=prosím dejte mi někdo pití), CI EBIČEK(=chci chlebíček), TÁTO SEM(=tatínku prosímtě pojď ke mně), NECI(=nechci), TATÍKU DESI(=tatínku kde jsi).. Povídám od rána do večera, nejčastěji opakuji dvě až tři věty (někdy i mnohem víc vět) pořád dokolečka tak dlouho, než mi někdo jejich zopakováním potvrdí, že mě poslouchá. Nejčastějším "kolečkem" je asi toto: TÁTA V PÁCI (=táta je v práci). PACUJE(=pracuje). PÍŠE (=přijde). POČKA MESI(=musíme počkat). HAŠÍ (=sedne si vedle mě a budeme si spolu hrát). DĚDEŠEK TAKY V PÁCI(=dědeček taky chodí do práce). TAKY PACUJE(=taky pracuje). BABIŠKA DOMA(=babička je doma). AŽÍ(=vaří). MASO nebo PIPI(=kuřátko). PÁLÍ(=uvařené maso je horké a pálí). Toto se v této celé verzi nebo zkráceně opakuje několikrát za den. Vařit už taky umím, na pískovišti i doma v obýváku na zemi nebo při koupání ve vaně. Vařím buď maso nebo kaši a vždycky to uvařím moc horké. Na prvním místě v žebříčku nejpoužívanějších výrazů se teď střídají CI, NECI a ANEŽKA SAMA.
Plínek jsme se stále nezbavili, ale doma přes den už v tomto ohledu plínky a mamku skoro nepotřebuju. Umím si sundat kalhotky, vyhrnout tričko nebo sukýnku, vyčůrat se, oklepat kapičky a zase se obléknout. Mamka o tom někdy vůbec neví do té doby, než jí přinesu plný nočníček až pod nos (někdy teda původně plný nočníček přinesu skoro prázdný ). S kakáním a čůráním venku je to trochu horší. Sama si neřeknu a i když se mě mamka pořád ptá, vždycky záleží na tom, jak moc jsem zabraná do hry a jak se mi chce činnost přerušit (skoro nikdy se mi nechce). Ale už byly i dny, kdy jsem nepotřebovala plínku celý den (doma, venku, při odpoledním i nočním spaní) nebo i třeba několik dní po sobě.
Před týdnem se mi povedl husarský kousek - usínaly jsme odpoledne v mém pokojíčku společně s Emilkou, já ve své postýlce a Emilka ve stanu. A já jsem tolik chtěla za Emilkou a tolik jsem se snažila vylézt z postýlky (mám pořád takovou tu klasickou dětskou postýlku s ohrádkou), až se mi to povedlo. "Vylezla" jsem teda vrchem a po hlavě a přitom jsem se hodně lekla. Řvala jsem dost dlouho a mamka mě pak celý den sledovala a v noci každou chvíli kontrolovala. Pro jistotu mi pak z postýlky vyndala dvě příčky, abych mohla vylézt normálně a hlavně bezpečněji. Ale jestli si myslíte, že jsem se z toho poučila a už nelezu do výšek, tak to mě teda vůbec neznáte.
Za poslední měsíc jsem našla velikou zálibu v dřevěném vláčku co jezdí po kolejničkách. Už umím sama koleje postavit a vláčkem po nich jezdit ŠŠŠ-HÚ. U toho někdy vydržím dlouho a ani si nevšimnu, že jsem v pokoji na chvíli sama. Taky moc ráda uspávám panenky nebo plyšáky, položím je pěkně vedle sebe na pohovku na polštářek a peřinkou je přikryju. Plyšáci se mnou často papají i pijí, někdy je dám i vyčůrat do nočníku. Jim se to ale ještě ani jednou nepovedlo .
Teď v létě si užívám sluníčka, pískovišť, koupání v bazénku na balkóně nebo v brouzdališti v ZOO a večer ve vaně. Občas mi rodiče napustí vanu (jindy mi stačí jen malý škopík) a přidají mi do ní BUBIKY (=bublinky, pěna do koupele). Mám takovou malou konvičku, kterou nabírám vodu a liju ji na sebe jako ze sprchy. Venku, když se mamce nechce jen tak sedět na pískovišti, uskutečňujeme pořádné výlety jako třeba do Ďáblického háje, Čimického háje, do ZOO, do Stromovky, na Letnou. Nepotřebujeme k tomu ani autobus, většinou jdeme pěšky s kočárkem, někdy mě mamka vezme na kole. Doma v Praze se mi moc líbí a nejradši mám, když se za mnou přijede někdo podívat nebo když se dostanu ven s někým jiným než s mamkou - nejčastěji s dědečkem. NA PISEK S DĚDEŠKEM (=dědeček mě vezme na písek). BÁBOKI ŠECKI(=vezmeme si s sebou všecky bábovky). AUTO(=vezmu si i auto s vyklápěcí korbou) nebo MOMOME(=vezmu si s sebou odrážedlo motorku).
Budu moc ráda, když mi přijedete letní dny ještě více zpestřit. Mějte se moc hezky a pozdravujte..
Vaše OBIZO OKU(=zlobidlo roku) Anežka
Když se mi to hodí, umím plakat i smát se téměř současně, zlobit jako děs a vzápětí se udobřovat a omlouvat - POMIŇ(=promiň), EUDÁM(=už to nikdy neudělám). I když to často není potřeba (hodně se dá přečíst z mého výrazu), umím si říct téměř o cokoliv, natolik se zdokonalilo moje mluvení - CI PITÍ (=prosím dejte mi někdo pití), CI EBIČEK(=chci chlebíček), TÁTO SEM(=tatínku prosímtě pojď ke mně), NECI(=nechci), TATÍKU DESI(=tatínku kde jsi).. Povídám od rána do večera, nejčastěji opakuji dvě až tři věty (někdy i mnohem víc vět) pořád dokolečka tak dlouho, než mi někdo jejich zopakováním potvrdí, že mě poslouchá. Nejčastějším "kolečkem" je asi toto: TÁTA V PÁCI (=táta je v práci). PACUJE(=pracuje). PÍŠE (=přijde). POČKA MESI(=musíme počkat). HAŠÍ (=sedne si vedle mě a budeme si spolu hrát). DĚDEŠEK TAKY V PÁCI(=dědeček taky chodí do práce). TAKY PACUJE(=taky pracuje). BABIŠKA DOMA(=babička je doma). AŽÍ(=vaří). MASO nebo PIPI(=kuřátko). PÁLÍ(=uvařené maso je horké a pálí). Toto se v této celé verzi nebo zkráceně opakuje několikrát za den. Vařit už taky umím, na pískovišti i doma v obýváku na zemi nebo při koupání ve vaně. Vařím buď maso nebo kaši a vždycky to uvařím moc horké. Na prvním místě v žebříčku nejpoužívanějších výrazů se teď střídají CI, NECI a ANEŽKA SAMA.
Plínek jsme se stále nezbavili, ale doma přes den už v tomto ohledu plínky a mamku skoro nepotřebuju. Umím si sundat kalhotky, vyhrnout tričko nebo sukýnku, vyčůrat se, oklepat kapičky a zase se obléknout. Mamka o tom někdy vůbec neví do té doby, než jí přinesu plný nočníček až pod nos (někdy teda původně plný nočníček přinesu skoro prázdný ). S kakáním a čůráním venku je to trochu horší. Sama si neřeknu a i když se mě mamka pořád ptá, vždycky záleží na tom, jak moc jsem zabraná do hry a jak se mi chce činnost přerušit (skoro nikdy se mi nechce). Ale už byly i dny, kdy jsem nepotřebovala plínku celý den (doma, venku, při odpoledním i nočním spaní) nebo i třeba několik dní po sobě.
Před týdnem se mi povedl husarský kousek - usínaly jsme odpoledne v mém pokojíčku společně s Emilkou, já ve své postýlce a Emilka ve stanu. A já jsem tolik chtěla za Emilkou a tolik jsem se snažila vylézt z postýlky (mám pořád takovou tu klasickou dětskou postýlku s ohrádkou), až se mi to povedlo. "Vylezla" jsem teda vrchem a po hlavě a přitom jsem se hodně lekla. Řvala jsem dost dlouho a mamka mě pak celý den sledovala a v noci každou chvíli kontrolovala. Pro jistotu mi pak z postýlky vyndala dvě příčky, abych mohla vylézt normálně a hlavně bezpečněji. Ale jestli si myslíte, že jsem se z toho poučila a už nelezu do výšek, tak to mě teda vůbec neznáte.
Za poslední měsíc jsem našla velikou zálibu v dřevěném vláčku co jezdí po kolejničkách. Už umím sama koleje postavit a vláčkem po nich jezdit ŠŠŠ-HÚ. U toho někdy vydržím dlouho a ani si nevšimnu, že jsem v pokoji na chvíli sama. Taky moc ráda uspávám panenky nebo plyšáky, položím je pěkně vedle sebe na pohovku na polštářek a peřinkou je přikryju. Plyšáci se mnou často papají i pijí, někdy je dám i vyčůrat do nočníku. Jim se to ale ještě ani jednou nepovedlo .
Teď v létě si užívám sluníčka, pískovišť, koupání v bazénku na balkóně nebo v brouzdališti v ZOO a večer ve vaně. Občas mi rodiče napustí vanu (jindy mi stačí jen malý škopík) a přidají mi do ní BUBIKY (=bublinky, pěna do koupele). Mám takovou malou konvičku, kterou nabírám vodu a liju ji na sebe jako ze sprchy. Venku, když se mamce nechce jen tak sedět na pískovišti, uskutečňujeme pořádné výlety jako třeba do Ďáblického háje, Čimického háje, do ZOO, do Stromovky, na Letnou. Nepotřebujeme k tomu ani autobus, většinou jdeme pěšky s kočárkem, někdy mě mamka vezme na kole. Doma v Praze se mi moc líbí a nejradši mám, když se za mnou přijede někdo podívat nebo když se dostanu ven s někým jiným než s mamkou - nejčastěji s dědečkem. NA PISEK S DĚDEŠKEM (=dědeček mě vezme na písek). BÁBOKI ŠECKI(=vezmeme si s sebou všecky bábovky). AUTO(=vezmu si i auto s vyklápěcí korbou) nebo MOMOME(=vezmu si s sebou odrážedlo motorku).
Budu moc ráda, když mi přijedete letní dny ještě více zpestřit. Mějte se moc hezky a pozdravujte..
Vaše OBIZO OKU(=zlobidlo roku) Anežka