47 měsíců
2. 4. 2010
První polovinu března jsem opět promarodila. Nemohly jsme ven, ale to naštěstí ještě nebylo tak krásně, jako později, když už jsem ven mohla. Takže už mám za sebou letošní první návštěvu ZOO. ZOOtramvaj ještě nejezdí, což pro mě bylo velké zklamání, ale rodiče mi vysvětlili, že tramvaj v ZOO jezdí jen od dubna do října (a my tam byli ještě v říjnu), a tak jsem ani neztropila scénu. V ZOO jsme se potkali s dvojčátky Anežkou a Eliškou a taky s Lukáškem, ale bohužel jen na chvilku. Jaro ale začíná, tak snad budem teď do ZOO chodit spolu častěji. Teď už jsem ale zase nemocná - už aby přišlo jaro definitivně a bacilů kolem nás ubylo.
Mým asi největším pokrokem za uplynulý měsíc je to, že už umím krásně říkat "l" a často se mi daří už i "r". Písmenka čtu zatím pozpátku (maminka neví, že to tak čtu schválně, a myslí si, že nevím, v jakém pořadí je mám číst). Moje věta nejčastěji začíná slovy "Ty sis myslel(a), že.." nebo obsahuje jedno jediné slovo "proč". Moc hezky vybarvuju omalovánky, baví mě psát písmenka a začala jsem už skládat puzzle s více dílky. Pořád moc ráda hraju pexeso, domino (hlavně to s těmi puntíky - obrázkové mě už nudí), člobrdo (taky raději s normální kostkou než to obrázkové), převlékám panenky a chodím ven na procházky, protože tam můžu číst čísla na domech nebo značky aut. Všude s sebou beru "děti", které nás pořád zdržují a maminka se zlobí, že mi všechno moc dlouho trvá, protože neví, že nezdržuju já, ale děti. Kdybyste věděli, co jen zabere času je všechny obout, pustit je dveřmi ven, zamknout za nimi dveře našeho domu, školku atp. Ale už to umím stejně dobře jako paní učitelky ve školce. Ve školce chodíme do solné jeskyně a konečně už i ven na písek. Občas si ven vyjedu na koloběžce, už docela dobře udržím stabilitu a skoro z ní nepadám.
A co moje sestřička Maruška? Za týden bude mít 2 měsíce. Už se umí krásně smát, v leže na bříšku udrží hlavičku i několik minut, spinká čímdál menší část dne, ale v noci vydrží i 8 hodin. Dokonce si už vytvořila jakýsi režim dne, na což se mnou rodičové nebyli zvyklí - ráno se budí kolem 7.hodiny, přes den jí po 2-3h, dopoledne usne i na dvě hodiny, odpoledne taky. Většinou jednu pauzu mezi kojením je vzhůru, po kojení usne, po dalším je vzhůru atp. Mamka se snaží zvládnout 7 kojení denně, aby Maruška nestrádala, a většinou se jí to daří bez větších problémů, protože večer Maruška vydrží bez mlíčka sotva ty 2 hodiny - asi si dělá zásoby na tu 8hodinovou noc. Poslední kojení bývá kolem 22.-23. hodiny. Pokud Maruška usne dřív (třeba ve 20h), vzbudí se na kojení kolem 4.h, jinak někdy až ráno v těch 7h. Teď je to ale trošku jinak, protože i Maruška má velkou rýmu, a tak vyžaduje mlíčko častěji a špatně se jí usíná. Ale u odsávání nosíku nepláče, je to statečná holčička. Když je vzhůru, pozoruje hračky na hrazdičce, ráda poslouchá a sleduje ptáčka od M&M (teta Martina a strejda Martin), který krásně zpívá nebo jen tak kouká a poslouchá, co se děje kolem ní. Samozřejmě se ráda chová, nejvíc se jí líbí u maminky v šátku. Pořád má ještě žloutenku, tak na ni maminka nechává svítit sluníčko (samozřejmě jen přes sklo a pokud zrovna svítí ), aby se to co nejdřív zlepšilo. Kvůli žloutence už byla s tatínkem na odběru krve a protože jí chybí železo, musí jí ho maminka dodávat v kapičkách.
Jak už jsem psala, jsme teď obě nemocné, tak jsme víc mrzuté (hlavně teda já). Však to znáte, rýma je otravná. Všem nám přeju hodně sluníčka a méně bacilů a VESELÉ VELIKONOCE!
Anežka a Maruška