48 měsíců - 4 ROKY
2. 5. 2010
V dubnu jsem opět velkou část měsíce promarodila, ale tentokrát to byla spíš jen rýmička a zánět spojivek. Do školky jsem většinou chodila, ale maminka mě brala poo, což je pro mě ta nejlepší varianta - můžu do školky, ale nemusím tam spát. Začala jsem taky konečně chodit aspoň někdy na normální velký záchod, z čehož má největší radost pražský dědeček.
Taky už maluju nejen jednotlivé postavičky, ale obrázek většinou vystihuje něco, co jsem zažila - hraní si s Emilkou, divadlo o Pejskovi a kočičce atp. A už konečně můžeme chodit na písek. Na to jsem se těšila celou zimu. Na kole mě to moc nebaví, ale moc ráda jezdím na koloběžce. Pořád se učím nové značky aut (strejda Honzík by se možná divil, kolik je v Praze aut "Alfa romeron" :D). Číst čísla na domečkách bývá většinou už jen tak doplňující program k vyjmenovávání značek aut, popř. při jízdě na kolobrndě. Mojí novou zálibou je učit se poznávat dopravní značky.
V dubnu jsme taky konečně oslavili tetiččiny lednové kulaté narozeniny nebo první narozeniny mého kamaráda Filípka. Byli jsme se podívat v maminčiné škole na Hanspaulském dovádění a dědeček mě vzal do Roztok na výstavu lega. Od Brňáků jsem dostala druhé miminko, takže už jsem na tom podobně jako maminka - mám dvě holčičky (já mám ale Elišku a Anežku). Moje Eliška už konečně trochu povyrostla, takže můžu papat jablíčko i se šlupkou a Elišku potom (co se napije mého mlíčka) nebolí bříško. A taky jsem konečně začala celkem ochotně nosit culíčky, tak mě mamka už nestříhá vlásky. Moc ráda teď nosím sukýnky, a zvlášť takové, co se pěkně točí. Maminka mi už nemůže sama kupovat oblečení, protože si jen tak něco neobleču.
Moje malá sestřička Maruška taky roste jako z vody - za týden bude mít už 3 měsíce! Stále krásně spinká, papá a už si začala i sama hrát - nejradši má asi panenku Emilku, zvířátka zavěšená na nebesích postýlky nebo šustivou látkovou knížku. Krásně se směje, občas už i nahlas a když má náladu, tak už umí pást hříbátka. Někdy se jí v leže na zádech povede se posunout o několik centimetrů na stranu a přetočit se na bok. Ve dvou měsících vážila 4400g a měřila 59cm. Na další měření a vážení půjde za týden. Ale konečně se zbavila žloutenky, jen musí brát železo, protože ho měla málo. Maruška má už zavedený pravidelný režim usínání, který se maminka snaží dodržovat, aby jí ho nenabourala: v půl osmé koupání, pak mlíčko a do postýlky, kde Maruška usíná sama. V noci se budí na kojení kolem 2.hodiny a pak až ráno v 6h, ale i pak většinou usne a spí třeba až do 10h. Přes den spí dopoledne ještě i 3h, odpoledne už jen chvilku, zato ale několikrát. Líp se jí usíná v kočárku, ale musí se jet. S procházkami ven jsme to měli ted tři týdny trochu složitější, protože nám rekonstruovali výtah, a tak jsme museli nosit Marušku i s kočárkem po schodech. Ale rekonstrukce už je hotová a my si užíváme jízdu krásným novým výtahem.
Tentokrát posílám fotek trochu víc - na té poslední si všimněte, kam směřuje moje volba povolání. Holt rodinná tradice je rodinná tradice.
Všechny vás moc zdravíme a přejeme mnoho krásných jarních dnů.
Anežka s Maruškou