Koblížek

Chodím do školky a těším se na kroužky. Ve školce jsem si už zvykla, že jsem s jinými dětmi, našla jsem si nové kamarádky, a rodiče mě ve školce přihlásili na tři kroužky - sportovky, flétničku a výtvarku. Začínají až příští týden, ale už se na ně moc těším. Maminka mě tento týden brala domů poo, protože až začnou kroužky, tak bych bez spaní o kroužek přišla. A v úterý začnu chodit do DDM na tanečky. DDM se přestěhoval před náš dům, takže na kroužek budu moct chodit skoro v bačkůrkách :D a Maruška bez kočárku. Minulý týden jsme byly všechny tři holky nemocné, ale už je to mnohem lepší a můžeme zas všechny tři chodit ven. Maminka byla za poslední měsíc dvakrát večer pryč, a my s Májou jsme si vyzkoušely, jaké to je být večer jenom s tatínkem. A táta to zvládnul na jedničku ;) . Mezi moje nejoblíbenější činnosti patří buzení plyšáků a jejich ukádání do postýlek. Ovšem na počet mých plyšáků máme moc malý byt, takže vždycky stelu jen některým z nich. Taky moc ráda maluju, plním různé úkoly v knížkách pro školní děti nebo modeluju. Umím se už sama umýt a osprchovat. Venku mě moc baví jezdit na kole (samozřejmě bez koleček), dneska jsem zrovna podnikla s rodiči a Maruškou velký výlet do Stromovky. Včera jsme byli na hřišti u školky a já tam zapomněla oblíbenou lišku Máju. Vzpomněla jsem si na ni až doma po dvou hodinách, hned jsme se na hřiště vrátili, ale liška už tam nebyla. Jedné starší holčičce nebylo jedno, jak moc kvůli lišce pláču, a rozhodla se lišku najít. Naštěstí se jí to povedlo - našla mojí lišku hozenou v křoví. To bylo radosti. Tento měsíc jsme opět byli v ZOO podívat se na "živého" Michala z Kouzelné školky. Moc jsem si to užila, splnila jsem kupu úkolů a dostala igelitku plnou odměn. A dokonce jsem zpívala do mikrofonu. V září jsem se také byla podívat na bitvě na Bílé hoře a táta mě vzal přes noc na Brandýsek, kde jsem řádila s dětmi, hledala s nimi poklad a spala jsem na palandě se třemi dalšími dětmi (s Emilkou a dvěma klukama). Taky za námi do Prahy přijela teta z Ostravy a všichni (já, Marunka, teta, dědeček a rodiče) jsme se prošli Prokopským údolím. Moje sestřička Maruška je zase o měsíc starší, je větší a těžší. Na poslední kontrole u paní doktorky měřila 70cm a vážila 7090g. Paní doktorka ji zkontrolovala, jestli dobře slyší, a prý je všechno v pořádku. Maruška krásně baští, kromě maminčina mlíčka svačí ovoce - nejradši má banán, ale ochutnala i nastrouhané jablíčko nebo švestku. A samozřejmě kupované přesnídávky. K obědu mívá masozeleninový příkrm. Maminka ho neumí tak dobře rozmixovat, jako je to v kupovaných skleničkách, takže to kupované Marušce chutná víc. Jakmile narazí na nerozmixovaný kousek, okamžitě se zlobí, že tohle nechce. Ale mamka se ji snaží trochu oblafnout a míchá doma vařené s kupovaným. Takže většinou sní třetinu kupované skleničky a k tomu kuřecí masíčko s mrkvičkou vařené doma. Ochutnala i brokolici a květák. Odpoledne zatím vystačí jen s mlíčkem a večeří kašičku. Novinkou tohoto měsíce je, že kašičku jí lžičkou a už ji nepije z lahvičky. Lahvičku teď má už jen na šťávičku - jablečnou ředěnou vodou, za den vypije necelou decku. A moc ráda má sušenky - dětské keksy. Mája je moc šikovná, začala se plížit dopředu, dostane se prakticky kamkoliv. Občas se jí povede překulit se z bříška na záda, ale tam se jí tolik nelíbí, takže je prakticky pořád jen na bříšku. Umí si už sama podat dudlíček nebo pustit muziku na hrající žirafce. A sama se umí projevit dost nahlas. Vleže na bříšku už strká kolínka pod bříško a na ručičkách se dokáže zvednout hodně vysoko. Maruška má nové náušnice - nastřelené jsme vyměnili za zlaté a moc jí sluší. Spinkání už je zase horší, ale snad to je jen tou rýmou, které se Marunka ještě nezbavila, a brzy se to zlepší. Přes den už Mája spinká hezky - většinou hodinu dopoledne a hodinu odpoledne. Usíná sama a lépe spí doma v postýlce než venku v kočárku. Tam ji zajímá skoro všechno, takže se spánku brání, co to jde a když už usne, bývá to jen na chvilinku. Tento měsíc Mája oslavila svůj první svátek, maminka upekla dort, ale Mája ho dostala jen na vyfocení, pak jsme ho snědli my ostatní. Tak to jsem se pokusila popsat vše, co je u nás nového (a na co jsem si vzpomněla). Pokud vám to nestačilo, přijeďte se na nás podívat. Všechny vás moc zdravíme. Anežka a Maruška