9 měsíců
2. 2. 2007
Ahoj všichni!
Čas letí a už je mi 9 měsíců. Aktuální míry a váhu vám nenapíšu, protože jdu k paní dotorce až za měsíc. Ale určitě jsem větší a těžší.
Před měsícem se mamka radovala z mého přetáčení na bříško a teď už začínám krásně lézt. Zatím hlavně krauluju, kdo to neviděl, o moc přišel, ale většinou stojím na všech čtyřech a péruju, takže opravdu lézt budu asi co nevidět.
Spinkání se zdá být trochu lepší, i když třeba dneska se mamka asi moc nevyspala. Ale ona ví, že jsem ty svoje narozeniny prostě musela zase oslavit. Od neděle jsem ale až do včerejška spala moc pěkně, budila jsem se jednou nebo dvakrát, spinkat jsem vydržela téměř dvanáct hodin. Usínám už docela brzy, třeba včera v osm, ale většinou mezi devátou a desátou večer, budím se mezi půlnocí a druhou hodinou a pak většinou kolem páté, ale spávám do osmi a včera třeba až do desíti. Přes den usínám tak dvě hodiny po ranním probuzení a ještě jednou odpoledne, spím 1 až 3 hodiny. Takže už je to se mnou větší pohoda i co se týká spánku, říká mamka.
Cvičit pořád chodíme. Paní Marková nás děti rozdělila na miminka, nelezce a lezce a hádejte, kam patřím já? Samozřejmě mezi ty lezce, protože už rozhodně nevydržím na jednom míste. Ale je to legrace. Naposledy jsem nejdřív pozorovala všechny maminky, jak cvičí (a bylo to dost legrační, hlavně ta moje) a pak jsem chvíli cvičila s nima. Matěj už je velký, ten už leze krásně, ale já ho brzy doženu a pak budem hrát na honěnou, a to si to mamky teprve užijou
.
Oblečení mi mamka v poslední době nemusela vyměnovat za větši, protože jsem nosila trochu volnější bodyčka i dupačky, a teď mi jsou akorát, něco už pomalu malé. Budu ji muset dohnat k tomu, aby mi to zas protřídila.
Začala jsem i trochu líp jíst, i když mrkvička a zeleninka vůbec mi moc nechutná. To jsem ochotná trochu ochutnat, ale jedině s bilým jogurtem. Je to sice divná kombinace, ale už jsem tak měla mrkvičku i brokolici (ta mi nechutná vůbec). Kupovaná hotová zelenina se vůbec nedá jíst, ta mamčina bio je mnohem sladší. Ráno snídám s mamkou jogurt Activia, v poslední době ho teda snídám já a mamce nechám sotva vylízat kelímek. K němu mi mamka dává ovoce Frutapura nebo banán, to sním tak necelou půlku a zbytek odpoledne nebo druhý den. K obědu po spaní papám mrkvičku (většinou ale s jogurtem nebo banánem). Večer si dávám hned po koupání kašičku, někdy s ovocem, a potom chci většinou ještě mlíčko. Usínám buď u taťky na míči nebo sama v postýlce, někdy u mlíčka u mamky.
Mluvení taky zdokonaluju. Teď převažuje namnam a občas hamu. Nejčastěji ze všeho teď ale asi ječím a křičím. Nic to neznamená, jen se mi líbí, jaké zvuky ze sebe umím dostat. A hlavně hodně nahlas. Pápá už dělám na babičku i do telefonu, začínám paci-paci, ale zatím se mi moc nedaří se ručičkama trefit do sebe.
Koupání si stále užívám.
Minulý víkend tu byli obě babičky i oba dědečkové, to jsem si fakt moc užila, mohlo by to být častěji. Sice jsem téměř celý víkend přes den nespala, ale zato v noci z neděle na pondělí jsem spala dvanáct hodin s jedinou přestávkou na mlíčko. A taky jsem snědla úplně celou kostičku mrkvičky.
Maminka si myslí, že mi roste třetí zoubek, dvojka vlevo dole, ale já jí to nechci ukázat, jen ať si počká, až bude velký.
Doma už mám kromě postýlky postavenou ohrádku v obýváku. Je moc super, je velká, a tak v ní můžu krásně kraulovat. Ale za chvíli se do ní se všema těma hračkama asi ani nevejdu. Další ohrádku mám v pracovně. To je teda jen cestovní postýlka, ale když mamka pracuje na počítači, je dobrá. Už jsem v ní i několikrát spala.
Užila jsem si už i další sníh, v Praze to teda nebylo nicmoc, mamka musela kočárek hodně tlačit a leckams jsme se ani pořádně nedostaly. Ale už je sníh skoro pryč, tak obě s mamkou doufáme, že už v Praze nenapadne.
No jo, tak to je asi všechno, už mě toho moc nenapadá, co bych o sobě napsala nového. Mějte se moc krásně, už se na vás všechny moc těším, až za mnou přijedete.
Vaše třičtvrtěroční Anežka
Čas letí a už je mi 9 měsíců. Aktuální míry a váhu vám nenapíšu, protože jdu k paní dotorce až za měsíc. Ale určitě jsem větší a těžší.
Před měsícem se mamka radovala z mého přetáčení na bříško a teď už začínám krásně lézt. Zatím hlavně krauluju, kdo to neviděl, o moc přišel, ale většinou stojím na všech čtyřech a péruju, takže opravdu lézt budu asi co nevidět.
Spinkání se zdá být trochu lepší, i když třeba dneska se mamka asi moc nevyspala. Ale ona ví, že jsem ty svoje narozeniny prostě musela zase oslavit. Od neděle jsem ale až do včerejška spala moc pěkně, budila jsem se jednou nebo dvakrát, spinkat jsem vydržela téměř dvanáct hodin. Usínám už docela brzy, třeba včera v osm, ale většinou mezi devátou a desátou večer, budím se mezi půlnocí a druhou hodinou a pak většinou kolem páté, ale spávám do osmi a včera třeba až do desíti. Přes den usínám tak dvě hodiny po ranním probuzení a ještě jednou odpoledne, spím 1 až 3 hodiny. Takže už je to se mnou větší pohoda i co se týká spánku, říká mamka.
Cvičit pořád chodíme. Paní Marková nás děti rozdělila na miminka, nelezce a lezce a hádejte, kam patřím já? Samozřejmě mezi ty lezce, protože už rozhodně nevydržím na jednom míste. Ale je to legrace. Naposledy jsem nejdřív pozorovala všechny maminky, jak cvičí (a bylo to dost legrační, hlavně ta moje) a pak jsem chvíli cvičila s nima. Matěj už je velký, ten už leze krásně, ale já ho brzy doženu a pak budem hrát na honěnou, a to si to mamky teprve užijou
.Oblečení mi mamka v poslední době nemusela vyměnovat za větši, protože jsem nosila trochu volnější bodyčka i dupačky, a teď mi jsou akorát, něco už pomalu malé. Budu ji muset dohnat k tomu, aby mi to zas protřídila.
Začala jsem i trochu líp jíst, i když mrkvička a zeleninka vůbec mi moc nechutná. To jsem ochotná trochu ochutnat, ale jedině s bilým jogurtem. Je to sice divná kombinace, ale už jsem tak měla mrkvičku i brokolici (ta mi nechutná vůbec). Kupovaná hotová zelenina se vůbec nedá jíst, ta mamčina bio je mnohem sladší. Ráno snídám s mamkou jogurt Activia, v poslední době ho teda snídám já a mamce nechám sotva vylízat kelímek. K němu mi mamka dává ovoce Frutapura nebo banán, to sním tak necelou půlku a zbytek odpoledne nebo druhý den. K obědu po spaní papám mrkvičku (většinou ale s jogurtem nebo banánem). Večer si dávám hned po koupání kašičku, někdy s ovocem, a potom chci většinou ještě mlíčko. Usínám buď u taťky na míči nebo sama v postýlce, někdy u mlíčka u mamky.
Mluvení taky zdokonaluju. Teď převažuje namnam a občas hamu. Nejčastěji ze všeho teď ale asi ječím a křičím. Nic to neznamená, jen se mi líbí, jaké zvuky ze sebe umím dostat. A hlavně hodně nahlas
. Pápá už dělám na babičku i do telefonu, začínám paci-paci, ale zatím se mi moc nedaří se ručičkama trefit do sebe.Koupání si stále užívám.
Minulý víkend tu byli obě babičky i oba dědečkové, to jsem si fakt moc užila, mohlo by to být častěji. Sice jsem téměř celý víkend přes den nespala, ale zato v noci z neděle na pondělí jsem spala dvanáct hodin s jedinou přestávkou na mlíčko. A taky jsem snědla úplně celou kostičku mrkvičky.
Maminka si myslí, že mi roste třetí zoubek, dvojka vlevo dole, ale já jí to nechci ukázat, jen ať si počká, až bude velký
.Doma už mám kromě postýlky postavenou ohrádku v obýváku. Je moc super, je velká, a tak v ní můžu krásně kraulovat. Ale za chvíli se do ní se všema těma hračkama asi ani nevejdu. Další ohrádku mám v pracovně. To je teda jen cestovní postýlka, ale když mamka pracuje na počítači, je dobrá. Už jsem v ní i několikrát spala.
Užila jsem si už i další sníh, v Praze to teda nebylo nicmoc, mamka musela kočárek hodně tlačit a leckams jsme se ani pořádně nedostaly. Ale už je sníh skoro pryč, tak obě s mamkou doufáme, že už v Praze nenapadne.
No jo, tak to je asi všechno, už mě toho moc nenapadá, co bych o sobě napsala nového. Mějte se moc krásně, už se na vás všechny moc těším, až za mnou přijedete.
Vaše třičtvrtěroční Anežka
